Krmiva živočišného původu

Maso je pro psy nejpřirozenější a nejstravitelnější potravou. Maso zdravých zvířat lze zkrmovat syrové, vařením ztrácí část své výživné hodnoty. Maso z nuceného výseku je však nutné tepelně upravit z důvodu nebezpečí parazitárních onemocnění. Maso má velmi nízký obsah vápníku, a vyznačuje se nepříznivým poměrem vápníku a fosforu, proto je-li pes krmen pouze masem bez vhodných doplňků, vyvstává velmi závažný problém nedostatečné mineralizace kostí. Maso je dobrým zdrojem kvalitních bílkovin, tuků, železa a některých vitamínů skupiny B, má výborné chuťové vlastnosti a vysokou stravitelnost. Pakliže je tedy řádně doplňováno zdroji vápníku, jódu a vitamínů A a D, řadí se mezi velmi dobrá krmiva.

Vnitřnosti jsou sice pro psa vhodným krmivem, ale je nutné je podávat opatrně, protože obsahují více kolagenu, fosforu, a také těžkých kovů. Z vnitřností je vhodné například srdce, které má příznivé složení bílkovin, ale obsahuje také více tuku, dobré jsou i ledviny či mozek, hovězí předžaludky, vemena, žaludky a dělohy. Střeva a plíce se do krmiva dodávají hlavně pro zasycení, protože samy o sobě nemají velkou výživnou hodnotu. Slezinu může způsobit psovi průjem, proto je nutné používat ji velmi uvážlivě. Výborným krmivem jsou játra, která obsahují mnoho kvalitních bílkovin, glykogenu a vitamínů. Do jídelníčku psa se však nedoporučuje zařazovat je pravidelně nebo příliš často, protože mohou obsahovat zůstatek léčiv, chemikálii nebo těžkých kovů.

Chrupavky obsahují mnoho potřebných minerálních látek, jsou zdrojem chondroprotextiv a zvyšují chutnost potravy, na druhé straně jsou poněkud těžko stravitelné.          

Kosti jsou dobrým zdrojem minerálních látek, obzvláště pak vápníku a fosforu. Je vhodné je podávat psovi mimo krmení, kromě živin mu poskytnou také zábavu. Přednost je třeba dávat měkkým, větším kostem z mladých zvířat, kosti z králíků a drůbeže jsou příliš tvrdé a lámavé, a jejich úlomky jsou pro psa nebezpečné. Příliš velký příjem kostí však může psovi způsobit zácpu.

Odpad z drůbeže, jako například hlavy nebo běháky, je nutné je předem tepelně upravit. Vepřové maso a odpady lze podávat jen omezeně, obsahují totiž vysoký podíl tuku.

Rybí maso je lehce stravitelné, je výborným zdrojem esenciálních aminokyselin, vitamínů a důležitých mikroelementů. Ryby je nutné podávat až po tepelné úpravě a je nutné je zbavit dlouhých, ostrých kostí. Silně solené, uzené či marinované ryby však nejsou vhodné.

Mléko podáváme pouze psům, kteří ho dobře snáší. Některým psům chybí enzymy, potřebné k trávení mléka, a to může následně vyvolat průjem. Pokud však mléko psovi nevyvolává žádné potíže, není důvod, proč mu ho nepodávat. Mléko se podává čerstvé nebo kyselé, nakyslé mléko může vyvolat trávicí poruchy. Mléko je výborné především pro výživu kojící feny a štěňat. Dobrým zdrojem minerálních látek, vitamínů a bílkovin je tvaroh, který lze považovat za velmi kvalitní krmivo, a rozhodně by neměl chybět v jídelníčku štěňat. Velice příznivě také působí na kvalitu srsti. Pro svůj obsah mléčných bakterií je také výborným krmivem jogurt. Lze jej použít po průjmových onemocněních nebo po podávání antibiotik, kdy je potřeba upravit mikroflóru střev. Velké množství bílkovin, tuků a minerálů obsahují také sýry.

Vejce jsou také vydatnou potravou, měla by však být podávána tepelně upravená, i když zatím nebylo prokázáno, že v syrovém stavu by mohlo psovi způsobit zdravotní potíže. Bílek syrových vajec však obsahuje složku avidin, která znemožňuje psům využívat biotin, proto se nedoporučuje zkrmovat větší množství bílků. Po tepelné úpravě však účinek avidinu mizí. Vejce jsou zdrojem železa, bílkovin a vitamínů B, A a D. Někteří psi ochotně přijímají i skořápku vejce bez úpravy, která je dobrým zdrojem vápníku.

Kvasnice jsou velkým zdrojem vitamínů skupiny B.

Tuky, jako zdroj energie, jsou vhodné přidávat jen psům s nedostatečnou hmotností nebo psům s vysokou zátěží.

Krmiva rostlinného původu 

Rostlinná krmiva slouží především jako zdroj vlákniny.

Ovesné vločky a obilný šrot je nutné před podáním spařit, aby byly lépe stravitelné. Tyto přísady příznivě ovlivňují konzistenci výkalů, a takto snižují rizika průjmů nebo zácpy.

Rýže a těstoviny se podávají vždy vařené, v syrovém stavu jsou pro psa nestravitelné. Není vhodné je však podávat obézním psům.

Brambory se před podáním musí zbavit všech nečistot, staré brambory je nutné oloupat. Všechny brambory se musí rozkrájet, aby si organismus psa, který není uzpůsobený k trávení rostlin, vzal co nejvíce živin a podávají se psovi uvařené.

Kroupy a luštěniny se před vařením musí nechat 8 až 10 hodin namočené ve studené vodě, aby nabobtnaly. Luštěniny obsahují značné množství rostlinných bílkovin, většina psů je však odmítá, protože jsou pro ně těžko stravitelné a mohou vyvolat trávicí poruchy a nadýmání.

Zelenina se přidává do chladnoucího krmiva v syrovém stavu, dobře očištěná a nastrouhaná nebo rozkrájená. Je důležitou sytící složkou a stravě dodává důležité vitamíny. V létě podáváme salát, mrkev, kopřivy, zelí, kedlubny, květák, červenou řepu, pampeliškové listy" v zimě mrkev, která má navíc dobré dietetické vlastnosti a je tedy zvláště dobrá pro psy s trávicími problémy, růžičkovou kapustu, celer, popřípadě sušenou zeleninovou směs.

                                                                                                    !!! POZOR NA ČOKOLÁDU !!!

Obvzláště k vánocům a jiným velkým svátkům patří neodmyslytelně čokoláda (figurky, velikonoční zajíčci, ...). Co u lidí problémy nezpůsobuje, může být pro psy smrtelné, neboť pes je ohrožen produkty z kakaa, které obsahuje toxin Theobromin a kofein.

Smrtelná dávka pro psa je 100-200 mg na 1 kg živé hmotnosti psa. Tj. cca 3 tabulky mléčné čokolády nebo 1 tabulka hořké čokolády pro 10-15 kg psa mohou být smrtelné. Jak by to asi bylo u tak malého psa, jakým je jorkšírský teriér!!!

Psi dostanou po 4 až 12 hodinách po příjmu čokolády zvracení a průjem, dále pak třesavku, svalové křeče, ochabují jim zadní končetiny a nakonec umírají na srdeční selhání. Psi, kteří trpí epilepsií, mohou reagovat i na velmi malé množství Theobrominu.

                                                                                     Co dělat když váš Jorkšír nemá chuť k jídlu?

                                                                                                            

Dáváte si tu největší práci, abyste nakoupili pro Vašeho pejska jen to nejlepší, a on přesto ohrnuje nos?

Nedělejte si s tím starosti. Pro psa není na škodu, když vynechá jedno či několik jídel. Přesto jsou metody, jak popohnat pejska k jídlu. Zkuste to třeba takto:

1.   Nikdy se nedoprošujte

Kdybyste Vy byli psem, také by se Vám asi nelíbilo, kdyby Váš páníček klečel u vaší misky a naznačoval, že to psí žrádlo je tak dobré, že Vám ho sní. Místo toho, abyste se svého psa doprošovali, měli byste mu žrádlo dát na místo, které je pro žrádlo vymezeno (i když zrovna nechce pejsek žrát) a jít pryč. Postupně se naučí své žrádlo jíst bez nějakého doprošování.

2.   Nastavte časový limit

Jestliže Váš pejsek ani po půl hodině nic nesnědl, tak mu misku seberte. Dejte mu jí opět později, ale nechte mu ji zase jen půl hodiny. Psi, kteří mají neustále žrádlo k dispozici, jsou obvzláště vybíraví. Takhle mu dáte jasně najevo, že buď si to sežere nebo bude hladovět. Většina psů se rozhodne pro žrádlo než pro hladovění.

3.   Nedávat psovi žádné zbytky jídla

Samozřejmě, že se pes těší, že dostane nějaké zbytky od Vašeho stolu, ale to mu může zkazit chutě a někdy mu to může i uškodit. Kromě toho, měli byste Vy chuť na psí granule, kdybyste věděli, že věčer na Vás čeká kousek steaku?

4.   Někteří pejsci mají rádi teplé žrádlo

Když Váš pes pohrdá suchým krmivem, můžete mu do něj přidat trochu vlažné vody. Tím trochu změkne a působí jako vařené jídlo. Krmíte-li psími konzervami, můžete je trochu ohřát v mikrovlnné troubě.

5.   Dráždit jeho čich

Při nákupu psího krmiva se vyvarujte těch, které velmi silně páchnou. Čím větší zápach tím víc jsou psi nadšení. Mnoho psů dává proto přednost žrádlu s obsahem jater a hovězího masa. Jsou ale i taková krmiva, která jsou přizpůsobena speciálně pro jorkšírské teriéry, jako např. Royal Canin mini yorkshire.

Kdy však musíme s pejskem s veterináři?

Jestliže pes nežere, i když se jedná o jeho oblíbené jídlo, nemusí to být právě proto, že zrovna nemá chuť. Ale čím to tedy může být?

Ve většině případů se nejedná o nic tak závažného. I velcí a spolehliví jedlíci nechávají někdy zbytky - když je třeba bolí břicho, když prodělají změnu prostředí nebo máte návštěvu, která se zrovna pejskovi moc nezamlouvá. Jestliže však Váš pes nežere již 3 nebo 4 dny, pak je nutné zajít k veterináři.

                                                                                                                                

Zdroj: www.YORKIE.cz